Po několikeré změně majitele získal areál továrny včetně vily v roce 1920 továrník Max Schuster a umístil zde bělírnu, trhárnu a továrnu na kapok. Obytný dům nechal o rok později od základu přestavět pro sebe a svou rodinu. V následujících desetiletích nedocházelo uvnitř ani vně budovy téměř k žádným stavebním úpravám, takže interiér i exteriér vily ještě dnes odpovídá fázi přestavby z roku 1921. Jedná se tedy o reprezentativní dvoupatrovou omítnutou stavbu, mimo jiné s následujícími charakteristickými prvky: 8 x 3 hřídele, mírně vystupující střední rizalit na obou okapových stranách nad pěti okenními osami. Dům zakončuje sedlová střecha se dvěma příčnými štíty nad středními rizality. Fasádu zdobí pravidelně uspořádaná štíhlá obdélníková okna s dřevěnými okenicemi a jemnou štukovou výzdobou nad okny v přízemí. Ve dvou nikách jsou umístěny plastiky s loveckými motivy v podživotní velikosti.

Významná jsou i okna s olověným sklem, malby na schodišti, plastické ozdoby na štítu, štukový strop v místnostech.

V roce 2013 proběhla kompletní rekonstrukce a z obytného domu se stal hospic.